Je možné provádět záraz poraněné spárkaté zvěře závazákem?

Je možné provádět záraz poraněné spárkaté zvěře závazákem?

10.7.2013

Již několik let probíhá mezi myslivci diskuze o tom, zda je možné provádět záraz poraněné spárkaté zvěře závazákem.

Ve XII. vydání knihy PENZUM znalostí z myslivosti (která je ČMMJ doporučená jako učebnice) je na str. 448 uvedeno, že záraz závazákem ani u srnčí zvěře se nesmí provádět a odvolává se na §45 b. Zákona o myslivosti, kde se zakazuje zvěř lovit způsobem, jímž se zbytečně trýzní.

Já sám jsem záraz prováděl mnohokrát, jak u zvěře srnčí, tak u vysoké zvěře holé a pokud záraz provádí zkušený myslivec, tak v žádném případě nejde o trýznivý způsob usmrcení poraněné zvěře. Správně provedený záraz byl dříve považován za oceňovanou dovednost zkušeného myslivce. Dostřelná rána vždy nezaručuje rychlé usmrcení poraněné zvěře, hlavně proto, že jak myslivec, tak zvěř jsou vystaveni značnému stresu.

Jsou navíc situace, kdy dostřelná rána je nemožná, nebezpečná a na hraně zákona. Často se stává, že zvěř poraněná při dopravní nehodě, po nárazu na překážku, stržená toulavými psy i po střelném poranění, se nachází na nehonebních pozemcích, na komunikacích (nebo v jejich blízkosti), v zastavěných místech měst a vesnic. Svědkem bývají další osoby, případně děti. V těchto případech jde hlavně o čas.

Dostřelnou ránu lze přitom provést pouze zbraní, která je pro daný druh zvěře určená i k lovu. Zejména při dopravních nehodách nebývá vždy na místě přítomen myslivec s patřičnou zbraní a střelba z lovecké kulovnice na nehonebních pozemcích bývá přinejmenším problematická.

Případný převoz poraněné zvěře na místo, kde je možno poraněnou zvěř bezpečně usmrtit dostřelnou ranou, se mi zdá nebezpečné, neetické a bude zvěři působit další utrpení.

Rovněž při honech na drobnou zvěř dochází často k poranění srnčí zvěře nárazem do různých oplocení a zúčastnění myslivci mají pouze brokovnice.

Podle výkladu zákona v této publikaci by musel některý myslivec dojet pro kulovou zbraň a následně provést dostřelnou ránu. Utrpení zvěře po tuto dobu je podstatně horší než kvalifikovaně provedený záraz. Záraz lze jednoduše nacvičit na zhaslé zvěři při oddělování hlavy. Myslím, že kvalifikovaný výklad zákona by potěšil mnoho myslivců.

Ludvík PACHLOPNÍK

Stanovisko MVDr. Jiří Krumla - vedoucího oddělení ochrany zvířat Ministerstva zemědělství

odboru živočišných komodit pro KVS pro Jihočeský kraj: Na základě Vašeho dotazu, zda zapeření zvěře pernaté nebo záraz zvěře spárkaté (srnčí) jako způsob usmrcení postřelené lovené zvěře je, či není porušení zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, sděluji následující stanovisko: Zvěř byla poraněna při lovu (výkon práva myslivosti zák. 449/2001 Sb.), primárně tedy jde o usmrcení podle § 5, odst. 2, písm. d) zák. 246/1992 Sb. Použití chladné zbraně lze v uvedeném případě považovat za přiměřené podle § 5h, odst. 1, písm. d), zák. 246/1992 Sb. Přerušení míchy a destrukce mozku vedou k okamžité smrti zvířete, proto nelze záraz, nebo zapeření považovat za ubodání ve smyslu § 5, odst. 8, písm. c). Pro provedení zárazu považujeme za vyhovující použití vhodného loveckého nože. Pro provedení zapeření považujeme za nevhodné tradiční použití brku, a to z důvodu nedostatečné pevnosti a možnosti zlomení. Tím nedojde k okamžitému usmrcení zvířete. Za odpovídající považujeme použití dostatečně ostrého bodce vhodného průměru, z mechanicky odolného materiálu. Toto stanovisko bude předneseno na nejbližší poradě Welfare.