Na Hornolidečsku loví Italové, pro místní jsou honitby drahé

04.06.2015 12:23

Na Hornolidečsku loví Italové, pro místní jsou honitby drahé (Valašský deník)                                                 

Honitbu v Lomensku si pronajali myslivci ze Slušovic. Z Itálie si prý pozvali jen přátele
Valašsko
Do lesů na Hornolidečsku jezdí lovit Italové. Tato zpráva rozvířila v posledních dnech debatu mezi obyvateli tamních vesnic. Týká se honitby Lomensko v Lidečku, kterou si od Lesů České republiky pronajalo slušovické Myslivecké sdružení Hrubá jedla a zve tam zahraniční lovce. Zákon tím nikdo neporušil, přesto to místním nepřipadá správné. "Popudilo mě, když jsem se dozvěděla, jak to funguje. Vím, že to není protizákonné, ale přesto, jsou to zdejší pozemky a lesy a přitom si je pronajal někdo úplně odjinud," pozastavovala se Ludmila Brousilová z Horní Lidče.
Místní myslivci se shodují, že honitba Lomensko je pěkná a do budoucna i atraktivní. Začíná se tam totiž postupně stahovat vysoká zvěř, rostou i počty zvěře černé.
Kamenem úrazu je ale cena za pronájem. Podle myslivců je na valašské poměry příliš vysoká.
"Je přemrštěná a neadekvátní tomu, jaké počty zvěře se tam v současné době loví. Jsou i atraktivnější honitby, které nestojí tolik," je přesvědčený předseda Mysliveckého sdružení Čerňava Lidečko Vojtěch Františák.
Připomněl, že na začátku devadesátých let zde pronájem činil asi 100 tisíc ročně. Poslední nájemce platil zhruba téměř jednou tolik. To ale byla stále ještě akceptovatelná cena.
Současných 380 tisíc ročně už je příliš mnoho. Mluví se tedy mimo jiné o tom, že honitbu ve skutečnosti financují právě zahraniční lovci. Přestože je oficiálně pronajatá Mysliveckým sdružením Hrubá jedla se sídlem ve Slušovicích. Jeho předseda Zdeněk Jakuba nepopírá, že v honitbě se objevili i lovci z Itálie. Podle jeho slov šlo o pozvané známé a přátele členů sdružení. Popřel, že by stáli i za financováním honitby.
"Honitba je pronajatá na naše sdružení Hrubá jedla, kde žádný Ital nefiguruje. Každý rok nám přijde faktura od Lesů ČR, kterou uhradíme," řekl Zdeněk Jakuba.
Zdůraznil, že zahraniční hosté přijeli na pozvání sdružení, což není nic protizákonného. "Některá sdružení nechávají dokonce lovit poplatkově jeleny, to my vůbec neděláme," zdůraznil Jakuba.
Podle jeho slov myslivecké sdružení jen plní plán lovu."A jestli to odlovím já, nebo můj kamarád z Itálie, který má samozřejmě vyřízený lovecký lístek pro cizince, od nás dostane povolenku k lovu, dostane doprovod a má pojištění, v tom není problém," řekl Zdeněk Jakuba.
To potvrdil také předseda okresního mysliveckého spolku ve Vsetíně Michal Zubíček. "Pokud si pronajmete honitbu, můžete si tam vodit, koho chcete. Pokud splňuje zákonné požadavky. Může se nám to líbit nebo nelíbit, ale to je jediné, co můžeme dělat," řekl Michal Zubíček.
Doplnil, že na Valašsku se jedná spíše o ojedinělou situaci. Z devadesáti procent působí v honitbách v jednotlivých vesnicích zdejší myslivci, kteří si je pronajímají od místních honebních společenstev. V případě velkých majitelů honiteb, jako jsou Pozemkové fondy, Lesy Tomáše Bati či v tomto případě Lesy České republiky, však rozhoduje výběrové řízení. "Vlastník stanoví minimální cenu, o konečné rozhoduje obálková metoda. Vítězí, kdo nabídne nejvíce," přiblížil Michal Zubíček.
Podle něj se tímto způsobem šplhají ceny do astronomických výšek. Objevil se i případ, kdy zájemce nabízel za honitbu na Vláře roční pronájem 1,2 milionu korun. "Běžné jsou však spíše sumy kolem tří či čtyř set tisíc korun. K tomu je třeba přičíst dalších sto tisíc ročně za krmení a sto až sto padesát tisíc za škody způsobené zvěří," doplnil Michal Zubíček.
Jak to funguje?
Celková suma za desetiletou nájemní smlouvu se tak může vyšplhat klidně na šest sedm milionů korun. "Je pak jasné, že se nájemce snaží sehnat na provoz peníze. Může se stát, že si zve i poplatkové hosty nebo se může jednat i o skrytý pronájem," nevyloučil Zubíček postup, kdy má honitbu v pronájmu sice český nájemce, ale ve skutečnosti ji platí cizí státní příslušníci. "Děje se to a nedá se tomu zabránit. Kdo platí, je nedohledatelné," poznamenal Michal Zubíček. Podle něj je tato praxe poměrně rozšířená v příhraničních oblastech na Znojemsku či v jižních Čechách.