Prosinec v myslivosti a krmení zvěře
16.12.2010 08:09
Datum: 14.12.2010
Zdroj: Znojemský deník
Autor: Jiří Šilha
Rubrika: U NÁS DOMA
Sníh odřízl volně žijící zvěř od zdrojů potravy. Myslivci proto musí pečovat o zvěř, pravidelně předkládat přiměřené množství krmiv a kontrolovat jejich spotřebu. Je pro to hned několik důvodů, nejdůležitější je minimalizace škod na zemědělských a lesních kulturách. Tam, kde je přikrmování zvěře prováděno správně, jsou škody téměř nulové. Díky plošné likvidaci chovů skotu je krmiv dostatek, i když senáž a siláž je nutno dopravovat na delší vzdálenost. Zvláštní péči vyžaduje zaječí zvěř a ihned po napadnutí sněhu je nutné instalovat malé krmelečky naplněné senem a další otýpky sena přivázat ke keřům. Zajíci rovněž rádi okusují mladé větve ovocných stromů, které se po ořezání nechají ležet na zemi. Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Intenzita přikrmování se zvyšuje s nástupem chladného počasí a po napadnutí sněhové pokrývky. Vzhledem k současnému dostatku krmiv, snadné logistice je pomoc myslivců nejenom legislativní ale i povinností morální. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovací zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře suchými jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo nutné předkládat, vždy ale v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká zařízení pro předkládání soli, které je nejčastěji v podobě rozřízlého kmínku stromku do jehož vidlice se kamenná sůl vkládá a zvěř ji olizuje. Nejvhodnější pro přikrmování zvěře jsou klasická krmiva, tedy luční seno (z první seče), jadrné krmivo (pluchatý oves černý nebo bílý), čerstvá kukuřičná siláž (maximálně na 5 dnů). V době mrazů není vhodné předkládat dužnatá krmiva (jablka, výlisky, krmná řepa), protože rychle mrznou a mohou zvěři následně způsobit problémy. V zimě se mění žaludeční mikroflóra u zvěře a to je nutné respektovat zvláště při přikrmování spárkaté přežvýkavé zvěře (srnec, jelen, daněk, ). Při vysokých dávkách jadrného krmení nebo při náhlé změně krmiva zvěř nemůže potravu v bachoru zpracovat a hrozí úhyny nejsilnějších jedinců, kteří potravy přijmou vždy nejvíce. Suchým pečivem raději nekrmíme, protože rychle navlhá a plesniví, případně pečivo dávat zásadně na zakrytá suchá místa. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období, a funguje jako obrana před predátory. Lidé nemusí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí. Zvěři v zimním období škodí lidská bezohlednost, je citlivá na rušení, a hlavní nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi, proto se nestyďme při našich procházkách použít pro své čtyřnohé miláčky vodítko. Chráníme tím nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Psi se díky široké tlapce dokážou velmi rychle pohybovat na sněhu i v měkké oranici, kde se srnčí svými úzkými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik. Myslivecká stráž v lesích pomáhá při monitorování pytláctví, jehož četnost narůstá v blízkosti měst a lesních cest, kde řádí motorizovaní pytláci. Dále pomáhá proti zlodějům vánočních stromků. Prosincem vrcholí lovecká sezona. Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaná výlož ulovené zvěře i závěrečný výřad s tradiční poctou ulovené zvěři doprovázený trubači je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou jinde nemohou nalézt. Počet střetů vozidel se zvěří na silnicích narůstá, jsou způsobeny zejména nepřizpůsobením rychlosti vozidla za snížené viditelnosti a kluzkému povrchu vozovky. Srnčí zvěř je seskupená do tlup a proto může přecházet vozovku hned několik kusů. Pokud řidič vidí přecházet jeden kus srnčího, je nutné vždy zpomalit, protože je vysoce pravděpodobné, že bude následovat další. V noci rychle přepneme osvětlení na tlumené. Policie ČR pokračuje na honech v kontrolách technického stavu zbraní, platnosti všech potřebných dokladů a zákazu konzumace alkoholu. Letošní výsledky opět dokládají minimální zjištění přestupků. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol. (Jiří Šilha)
Zdroj: Znojemský deník
Autor: Jiří Šilha
Rubrika: U NÁS DOMA
Sníh odřízl volně žijící zvěř od zdrojů potravy. Myslivci proto musí pečovat o zvěř, pravidelně předkládat přiměřené množství krmiv a kontrolovat jejich spotřebu. Je pro to hned několik důvodů, nejdůležitější je minimalizace škod na zemědělských a lesních kulturách. Tam, kde je přikrmování zvěře prováděno správně, jsou škody téměř nulové. Díky plošné likvidaci chovů skotu je krmiv dostatek, i když senáž a siláž je nutno dopravovat na delší vzdálenost. Zvláštní péči vyžaduje zaječí zvěř a ihned po napadnutí sněhu je nutné instalovat malé krmelečky naplněné senem a další otýpky sena přivázat ke keřům. Zajíci rovněž rádi okusují mladé větve ovocných stromů, které se po ořezání nechají ležet na zemi. Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí. Intenzita přikrmování se zvyšuje s nástupem chladného počasí a po napadnutí sněhové pokrývky. Vzhledem k současnému dostatku krmiv, snadné logistice je pomoc myslivců nejenom legislativní ale i povinností morální. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovací zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena, v zásypech dostatek jadrných krmiv. Postupně omezují přikrmování zejména jelení zvěře suchými jadrnými krmivy. V honitbách, kde je jen srnčí zvěř, je naopak jadrné krmivo nutné předkládat, vždy ale v malých dávkách. Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek. Tak se říká zařízení pro předkládání soli, které je nejčastěji v podobě rozřízlého kmínku stromku do jehož vidlice se kamenná sůl vkládá a zvěř ji olizuje. Nejvhodnější pro přikrmování zvěře jsou klasická krmiva, tedy luční seno (z první seče), jadrné krmivo (pluchatý oves černý nebo bílý), čerstvá kukuřičná siláž (maximálně na 5 dnů). V době mrazů není vhodné předkládat dužnatá krmiva (jablka, výlisky, krmná řepa), protože rychle mrznou a mohou zvěři následně způsobit problémy. V zimě se mění žaludeční mikroflóra u zvěře a to je nutné respektovat zvláště při přikrmování spárkaté přežvýkavé zvěře (srnec, jelen, daněk, ). Při vysokých dávkách jadrného krmení nebo při náhlé změně krmiva zvěř nemůže potravu v bachoru zpracovat a hrozí úhyny nejsilnějších jedinců, kteří potravy přijmou vždy nejvíce. Suchým pečivem raději nekrmíme, protože rychle navlhá a plesniví, případně pečivo dávat zásadně na zakrytá suchá místa. Kaštany zabraňují průjmům a střevním potížím zvěře. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup, které mohou sdružovat až několik desítek kusů. Při pastvě na polích se zvěř stává více viditelnou. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období, a funguje jako obrana před predátory. Lidé nemusí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí. Zvěři v zimním období škodí lidská bezohlednost, je citlivá na rušení, a hlavní nebezpečí pro zvěř představují volně pobíhající psi, proto se nestyďme při našich procházkách použít pro své čtyřnohé miláčky vodítko. Chráníme tím nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Psi se díky široké tlapce dokážou velmi rychle pohybovat na sněhu i v měkké oranici, kde se srnčí svými úzkými kopýtky boří a prakticky nemá šanci na únik. Myslivecká stráž v lesích pomáhá při monitorování pytláctví, jehož četnost narůstá v blízkosti měst a lesních cest, kde řádí motorizovaní pytláci. Dále pomáhá proti zlodějům vánočních stromků. Prosincem vrcholí lovecká sezona. Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaná výlož ulovené zvěře i závěrečný výřad s tradiční poctou ulovené zvěři doprovázený trubači je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou jinde nemohou nalézt. Počet střetů vozidel se zvěří na silnicích narůstá, jsou způsobeny zejména nepřizpůsobením rychlosti vozidla za snížené viditelnosti a kluzkému povrchu vozovky. Srnčí zvěř je seskupená do tlup a proto může přecházet vozovku hned několik kusů. Pokud řidič vidí přecházet jeden kus srnčího, je nutné vždy zpomalit, protože je vysoce pravděpodobné, že bude následovat další. V noci rychle přepneme osvětlení na tlumené. Policie ČR pokračuje na honech v kontrolách technického stavu zbraní, platnosti všech potřebných dokladů a zákazu konzumace alkoholu. Letošní výsledky opět dokládají minimální zjištění přestupků. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol. (Jiří Šilha)