Řepka představuje nebezpečí pro zvěř
13.04.2010 11:12
Datum: 12.4.2010
Zdroj: Písecký deník
Autor: Ing. JIŘÍ ŠILHA, Ph.D., {hl_on}Českomoravská{hl_of} {hl_on}myslivecká{hl_of} {hl_on}jednota{hl_of}
Rubrika: PÍSECKO-U NÁS DOMA
Dubnem začíná pro myslivce nový rok. Po oteplení zvěř postupně přestává navštěvovat přikrmovací zařízení. Myslivci musí vyčistit krmelce a jejich okolí, veškeré zbytky potravy je nutno odstranit a okolí shrabat a posypat páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů. Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl. Posedy a kazatelny je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků, protože je využívají i návštěvníci přírody a turisté. Pokud je narušená statika posedu, musí ho uživatel honitby na vlastní náklady odstranit a vyrobit nový. Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale velmi široká je i nabídka profesionálních výrobců, kteří často inzerují výrobky na internetu. Při umisťování krmelců je nutno mít souhlas vlastníka pozemku a posedy neumístňovat v blízkosti vedení vysokého napětí. V dubnu se rozpadají zimní tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí zvěř se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 375 tis. ha a představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů. V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Kvůli chladnému a deštivému počasí jsou posunuty polní práce a setí na polích až do dubna. Na pole se vrací širokozáběrová rychlejedoucí zemědělská mechanizace, která masakruje drobnou zvěř, zvláště zajíce. Škody na zvěři jsou velmi vysoké, k masakrování zvěře dochází i na frekventovanějších silnicích nižších tříd. Probíhá setí obilnin, cukrovky, slunečnice a kukuřice, sázení brambor, výsadba plodonosných dřevin a či obnova keřového patra remízků. Na některé tyto činnosti lze čerpat podporu od státu, nicméně to je administrativně náročné a myslivci raději hradí náklady sami. Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je díky poklesu cen obilnin opět výhodná. Největší škody jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa (nepravidelné okraje), a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech. V lokalitách s pravidelným výskytem zavíječe kukuřičného je účelné vysévat hybridy odolné k tomuto škůdci s tím, že tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře. Škody zavíječem jsou často zaměňovány s následným poškozením divokými prasaty. Dramaticky narůstá zábor orné půdy na stavbu solárních elektráren, kde rozsáhlé plochy až 70 ha jsou oploceny ostnatým drátem, není možný žádný přístup zvěře, a v drtivé většině případů na takovéto ploše nejsou chována žádná hospodářská zvířata. Rozsáhlé plochy pro výrobu bioenergie jsou ekologickou pouští. Pro výrobu ekologické elektřiny je často devastována úrodná půda a biotopy dříve využívané zvěří. (Ing. JIŘÍ ŠILHA, Ph.D., Českomoravská myslivecká jednota)
Zdroj: Písecký deník
Autor: Ing. JIŘÍ ŠILHA, Ph.D., {hl_on}Českomoravská{hl_of} {hl_on}myslivecká{hl_of} {hl_on}jednota{hl_of}
Rubrika: PÍSECKO-U NÁS DOMA
Dubnem začíná pro myslivce nový rok. Po oteplení zvěř postupně přestává navštěvovat přikrmovací zařízení. Myslivci musí vyčistit krmelce a jejich okolí, veškeré zbytky potravy je nutno odstranit a okolí shrabat a posypat páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů. Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl. Posedy a kazatelny je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků, protože je využívají i návštěvníci přírody a turisté. Pokud je narušená statika posedu, musí ho uživatel honitby na vlastní náklady odstranit a vyrobit nový. Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale velmi široká je i nabídka profesionálních výrobců, kteří často inzerují výrobky na internetu. Při umisťování krmelců je nutno mít souhlas vlastníka pozemku a posedy neumístňovat v blízkosti vedení vysokého napětí. V dubnu se rozpadají zimní tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí zvěř se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 375 tis. ha a představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů. V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Kvůli chladnému a deštivému počasí jsou posunuty polní práce a setí na polích až do dubna. Na pole se vrací širokozáběrová rychlejedoucí zemědělská mechanizace, která masakruje drobnou zvěř, zvláště zajíce. Škody na zvěři jsou velmi vysoké, k masakrování zvěře dochází i na frekventovanějších silnicích nižších tříd. Probíhá setí obilnin, cukrovky, slunečnice a kukuřice, sázení brambor, výsadba plodonosných dřevin a či obnova keřového patra remízků. Na některé tyto činnosti lze čerpat podporu od státu, nicméně to je administrativně náročné a myslivci raději hradí náklady sami. Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je díky poklesu cen obilnin opět výhodná. Největší škody jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa (nepravidelné okraje), a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech. V lokalitách s pravidelným výskytem zavíječe kukuřičného je účelné vysévat hybridy odolné k tomuto škůdci s tím, že tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře. Škody zavíječem jsou často zaměňovány s následným poškozením divokými prasaty. Dramaticky narůstá zábor orné půdy na stavbu solárních elektráren, kde rozsáhlé plochy až 70 ha jsou oploceny ostnatým drátem, není možný žádný přístup zvěře, a v drtivé většině případů na takovéto ploše nejsou chována žádná hospodářská zvířata. Rozsáhlé plochy pro výrobu bioenergie jsou ekologickou pouští. Pro výrobu ekologické elektřiny je často devastována úrodná půda a biotopy dříve využívané zvěří. (Ing. JIŘÍ ŠILHA, Ph.D., Českomoravská myslivecká jednota)