Sova pálená - skutečný noční drahokam (Českobudějovický deník)

Pro většinu lidí je život sov obestřený až mystickým tajemstvím. Je to dáno jednak jejich většinou nočním způsobem žití, ale také poněkud vážným, majestátním vzezřením. Již staří Řekové ctili sovu jako obraz či symbol moudrosti. Je to vcelku pochopitelné, neboť každého ihned zaujme veliká kulatá hlava a soustředěný upřený pohled obrovských pozorných očí. Tyto jsou obklopeny kruhovitým vějířkem štětinatých peříček nazývaných závojem. Ač tihle noční dravci působí tajemně, klidně a navenek moudře, ve skutečnosti bystrostí úsudku příliš nevynikají. Jejich předností je především skvěle vyvinutý zrak a sluch, který spolu s neslyšným, lehkým letem dělají z opeřence démona noci.
Naší nejkrásnější sovou je bezesporu sova pálená. Je to středně velký pták nádherného, pro něj typického srdcovitého závoje. Její "soví obličej" je mírně protažený, na obvodu bělavý, ve středu tmavší, s narezlou obrubou. Spodní stranu má světlou, posetou tmavými skvrnkami, na hřbetu je šedohnědě pálená, jakoby postříkaná drobnými, tmavšími perličkami. Obě pohlaví mají totožné zbarvení.

Věrné páry
Soví manželské páry, věrné si po několik let, zahnizďují v březnu až dubnu. Jejich hnízdo vlastně ani hnízdo není, neboť snůška je často na téměř holém podkladu. Aco je také zajímavé, mnohdy v těsném sousedství lidských obydlí, ne-li přímo v něm. Sídlí pod střechami domů, ve staveních, obývá stodoly či kostelní věže.
Přesto se jedná o ptáka nikterak hojného, ač rozšířeného téměř po celém světě. Žije nejen v Evropě, ale i ve velké části Asie, v Austrálii, v Americe ba i v Indonésii. Hnízdí-li, bývá to zpravidla jednou do roka. V tomto případě snáší samice tři až šest bílých vajec. Pakliže je potravy nadbytek, zahnízdí dvakrát v témže roce. Co je však poměrně raritou, nastane-li období nouze, pták nehnízdí vůbec. V normálních letech vysedí "soví paní" svá mláďata zhruba za 32 dnů, tito drobečci však létají téměř po šedesáti dnech.
Někteří lidé polemizují o škodlivosti sov. Zde je odpověď... Potravu sovy pálené tvoří ze 70 procent myši a hraboši, zbytek ptáci (u nás hlavně vrabci), obojživelníci a hmyz. V době krmení spotřebuje denně až čtyři myši, proto nemůže být o její užitečnosti sebemenších pochyb. Obdobně je na tom puštík, kalous, sýc a ostatní sovy. Různorodější potravu přijímá pouze výr velký, což je dáno jeho majestátem a velikostí.

Harmonie přírody
Sova pálená spoluvytváří harmonii přírody jako celku. Je to užitečný , věru nádherný pták, výlučný svým vzezřením a krásou.
Jestliže budete mít možnost návštěvy některé z našich zoologických zahrad, neopomeňte si jej, spolu se svými dětmi, pozorně prohlédnout. Určitě stojí za to.