Za humny je vlk. Daří se mu (Mladá fronta DNES)

14.05.2015 07:51

                                                                                      

Víc než rok po prvním potvrzeném výskytu vlků v kraji se objevují nové důkazy, že se tu šelmám daří. V budoucnu by se mohl areál jejich výskytu dál rozšiřovat.
STŘEDNÍ ČECHY
Na lesní mýtině Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala na severu Křivoklátska se zjevuje vlk. Pak druhý, třetí a čtvrtý. Všechny je zachycuje fotopast. Nedávno sci-fi, dnes už pravidelný jev. Naposledy fotopasti zachytily vlky v půli dubna. Jeden na snímcích chyběl, to ale neznamená, že s rodinou nebyl.
Ochránci přírody mají radost, vlk jim prý pomůže udržet v přírodě, kterou člověk narušil, alespoň přibližnou rovnováhu. Do oblasti se vlci vrátili po více než sto letech - v roce 2013, loni je poprvé zaznamenali také ve středních Čechách.
"Zejména zemědělci či lesníci by mohli mít z přítomnosti vlků také radost," míní zoolog Luboš Beran z CHKO Kokořínsko. "Stavy spárkaté zvěře jsou velice vysoké a zejména s divokými prasaty, daňky nebo muflony si ani myslivci nedovedou poradit a škody na lesních i polních kulturách jsou vysoké. Vlci jim s regulací mohou pomoct," dodává. Omezení je podle něj v některých místech takřka žádoucí.
Alarmující situaci stavů vysoké zvěře ukazuje i příklad právě z Kokořínska. Početní daňci, divočáci nebo mufloni už tu poškozují lesy i pole a nadměrným pasením brzdí přirozené zmlazování listnatých lesů.
Jenže právě myslivci se návratu vlků bojí. "Na tak poměrně malé ploše a v takovém počtu zvěře se může stát, že pak nebude schopná další reprodukce a vlci, kteří tady nemají žádného přirozeného predátora, ji mohou zcela zničit," popisuje předseda mysliveckého sdružení Bezděz Petr Adam. To považuje Beran za nepravděpodobné.
"Rozhodně nehrozí, že by přičiněním vlků některé druhy vyhynuly nebo zmizely," říká.
Jak se ukazuje, vlci nedělají velké problémy ani hospodářům. V Libereckém kraji, kam většina CHKO Křivoklátsko, kde vlci žijí, spadá, řešili zatím jediný problém. Loni na Štědrý den tu vlčí smečka potrhala ovci. Protože vlk patří spolu s medvědem, rysem, vydrou, losem a bobrem do skupiny zvláště chráněných živočichů, uhradil škodu šesti tisíc prostřednictvím kraje stát. Farmáři stačilo, že vše včas nahlásil a měl ovce v ohradě.
Ve středních Čechách zatím nebyly problémy žádné. "Do dnešního dne není v kraji evidována ani jedna žádost o vyplacení nějaké škody v souvislosti s výskytem vlků," konstatuje náměstek hejtmana pro životní prostředí Marek Semerád. Kraj podle něj v případě další zvláště chráněné šelmy, vydry, vyplatil rybářům za škody způsobené na rybách asi 400 tisíc korun.
"Problém to zatím není a nemyslím ani, že bude do budoucna, a to ani finanční. Myslím, že je napadení ovce výjimkou," domnívá se liberecký náměstek pro životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný.
 
"Lidé nemusí mít obavy, plaší vlci se jich bojí," dodal Jadrný. Kraje podle něj mají zájem na tom, aby vlci na jejich území žili. "Je to jasný důkaz toho, že je tu příroda v pořádku." Středočeské hejtmanství počítá s tím, že se vlci budou šířit dál do středních Čech. Podle Semeráda je v plánu rozsáhlá informační kampaň, která má veřejnost seznámit s tímto živočichem a informovat o tom, jak by lidé měli postupovat, pokud se s vlky setkají ve volné přírodě. Hejtmanství chce na kampani spolupracovat se zoo v Chlebech na Nymbursku.
Jestli bude mít kampaň smysl, ukáže až čas. Je totiž docela možné, že se vlci hlouběji do středních Čech nevypraví a zamíří opačným směrem, třeba do německo-polské Lužice. To, že v budoucnu budou hledat nová území, je však takřka jisté.
"Vlčí smečka potřebuje teritorium o rozloze nejméně sto kilometrů čtverečních," popisuje Beran s tím, že na takovém území žije v našich podmínkách maximálně deset vlků. Větší smečky jsou výjimka.
"Pokud se smečka znovu rozmnoží a rozroste, je možné, že si odrostlejší vlci budou hledat nová teritoria. A jestli je nezastaví nějaká bariéra, například dálnice s nevhodně připravenými přechody pro zvěř nebo taková, která žádné přechody nemá, mohou zamířit kamkoli," uvažuje zoolog.
Jedním z míst, kam by mohli vlci zamířit, je například jižní část CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Vlci se tu mohou usadit leckde, při výběru stanovišť totiž nejsou podle Berana nijak zvlášť vybíraví.
Potřebují prý hlavně klid a dostatek potravy.
Možná budou další vlčata, těší se zoologové Ochránci přírody mají o vlcích zprávy především díky systému rozmístěných fotopastí. Jednu z pastí, které systém tvoří, přitom nedávno ukradli.
"Sledování vlků se naštěstí ztráta příliš nedotkne, ukradená fotopast ležela mimo nejpřísněji chráněné území a vlky zatím nezachytila. Zůstává nám soustava dalších zařízení, která vlky nadále monitorují," říká Beran.
Jak se vlčí rodině daří, zjistí Beran a jeho tým snad už dnes. To je totiž v plánu výprava ke zbylým fotopastem. "Předchozí snímky naznačují, že zvířata jsou v dobré kondici," popisuje Beran se znatelným napětím v hlase. Obrázky by mohly ukázat další radostné události.
"Doufáme, že by se mohli opět chystat na vlčata."
***
Souvislosti
Šelmy v kraji Vlci se ve Středočeském kraji objevili poprvé po 200 letech a pohybují se na teritoriu asi 100 kilometrů čtverečních především v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko. Kromě nich se momentálně na žádné větší šelmy takřka nenarazí. "Rys ostrovid se v kraji údajně vyskytuje velmi vzácně. Výskyt medvěda hnědého nebyl ze středních Čech zatím potvrzen," uvádí krajský náměstek pro životní prostředí Marek Semerád. Někteří zoologové však výskyt rysa zpochybňují. Kočkovité šelmy se v kraji nevyskytují už od začátku 17. století, kdy byl v Lipníku u Benátek nad Jizerou odloven rys. Poslední úlovek byl zaznamenán v roce 1697 v křivoklátských lesích. Stejně tak kolem 17. století vymizeli i medvědi. Zvířata vyhnalo především pronásledování a odlov člověkem.